Rakousko a Dachstein

O naší  rychlocestě

Začalo to tím, že jsme odevzdali kluky na tábor. Kupodivu chtěl i nejmladší Matýsek, moc prý musí být na táboře, a tak proč bychom mu to nedopřáli, že? V sobotu odpoledne jsme tedy děti předali na tábor, stavili se na skvělou večeři jen ve dvou. Už to je pro nás slavnostní okamžik, moc často se nám nepodaří odložit všechny tři děti 8-)

Pro mne je tedy dovolená už to, že nemám doma děti. Těším se, jak nebudu muset po patnácti letech stát v kuchyni, nebudu muset prát dvacet praček týdne a hlavně nebudu muset sbírat věci, které pořád někomu záhadně odpadávají. A v té kuchyni juchuchuuu nebudu muset být vůbec. Manžel sice z mé „dovolené“ neskáče nadšením, nicméně stejně nemá na výběr :twisted:

A jak si tak užíváme první minuty klidu, přišla myšlenka, rychle využít času, který máme sami pro sebe a vyrazit si někam „na dovolenou“. A to hned, než se nějaké dítko rozhodně předčasně ukončit svůj pobyt na táboře. No nebudu vám lhát, čekám to brzy. Kluci jsou sice hrdinové, ale hlavně, když mají maminku „na dohled“ :-D A přeci jen 14 dní? No nevím, uvidíme. Proto ale musíme jednat rychle. Takže rozhodnuto, pojedeme, ale kam?

Máme spoustu vytipovaných míst, ale spíše s dětmi. Jelikož je máme po svém boku vlastně stále, tak všechny naše plány se připravují tak, aby byly vhodné i pro děti. Takže co teď? Variant je několik, buď zaletíme na otočku někam k moři, ale vzhledem k zhoršující se coronasituaci si moc netroufám někam odletět, abychom pak nemuseli podstupovat nějaká omezení. Kluky totiž čekají ještě příměstské tábory, tak abychom jim to nezkomplikovali. Další variantou je wellness, ale já vlastně ani nevím, jestli bych vydržela NIC nedělat. Takhle, masáž a nějaké opečování bych si líbit nechala, ale 2-3 dny to nevydržím. No tak vezmeme kola a někam vyjedeme na kolech, už to vypadalo, jako dobrý plán. Než jsem si vzpomněla, že jsme několikrát chtěli na Dachstein. OK, rozhodnuto!

Dachstein-Gletscher

Zjišťuji, jaké jsou aktuální covid podmínky pro cestu do Rakouska a zpět. Vypadá to dobře, tedy relativně dobře za stávajících podmínek. Do Rakouska potřebujeme pouze testy nebo očkování a pro návrat zpět formulář. OK, to zvládneme. Tak zkoumám, co potřebujeme zajistit a zařídit na cestu.

Rozhodli jsme se ubytování neřešit a nechat osudu, buď na něco zajímavého narazíme, nebo se vyspíme v autě. Tohle je na cestě ve dvou super, že můžeme jet normálním autem a i tak se pohodlně vyspíme. Naše auto je super prostorné, pro dva nabízí super luxusní ubytování, ve třech je to trochu nepohodlné, ale dá se zvládnout. Už jsme v něm spali i v 5-ti, ale tu už je spíš na sardinky, a když se otočí jeden, musí všichni. 8-) Takže balím spacáky, deky a další nezbytnosti pro spaní v autě, kdyby náhodou, ať jsme připraveni.

Je nutné předem objednat lanovku na Dachstein. Stačí pouze registrace, platbu lze provést až na místě. Této varianty využívám pro případ, že by si některé dítko rozmyslelo pobyt ještě rychleji, než stihneme odjet. Rakouskou dálniční známku koupíme až po cestě. Výměnu peněz na eura taky neřeším, asi 100eur pro drobné platby mám, a většinou platím kartou všude, kde se platit kartou dá.

Pondělí věnujeme dodělání pracovních a jiných restů. V úterý ráno odjíždíme směr Rakousko. Nespěcháme, musíme ještě čekat na výsledky testů. Vyjíždíme tedy kolem 9 hodiny, jedeme směrem na České Budějovice, po cestě zastavujeme na oběd. Přišly výsledky testu, můžeme tedy v klidu pokračovat v cestě.

Jelikož nafta bývá v Rakousku dražší, tankujeme ještě před hranicemi, kupujeme dálniční známku, asi ve 13 hodin přejíždíme hranice v Dolním Dvořišti a jedeme směrem na Linz a dále k jezeru Attersee. Zastavujeme v městečku Attersee am Attersee, jdeme si smočit nožky do jezera a pokochat se krásnými výhledy na jezero, hory a loďky.

Jezero Mondsee

Ještě nás čeká kus cesty, jedeme tedy za chvíli dál. Přejíždíme k jezeru Mondsee, Tom neodolá a smočí nejen nožky, ale skočí tam celý. Když se nabaží, pokračujeme v cestě na Bad Ischl a jelikož je ještě dost času, jedeme omrknout vyhlídku Five fingers, tedy Pět prstů. Jedeme kolem jezera Hallstätter See k městečku Obertraun, kousek před ním odbočujeme na parkoviště k lanovce na Dachstein Krippenstein. Dneska už bychom nestihli, na zítra máme objednanou lanovku na Dachstein-Gletscher, tak uvidíme, jak budeme stíhat a vrátíme se případně ve čtvrtek

Krippenstein

Krippenstein

Jelikož se blíží večer, začínáme přemýšlet, kde složíme hlavu a svoje jízdou unavená těla. Rozhodli jsme se najít nějaké pěkné místečko a zůstat u jezera, zavřeni už jsme byli dost, proto pobyt v přírodě bude to pravé 8-)

Jedeme tedy zpět, abychom se trochu přiblížili k našemu zítřejšímu cíli. Kolem jezera Hallstätter See jsou krásné výhledy na jezero a na hory nad nimi. Podařilo se nám najít krásné místo pro spaní. Parkujeme na EINKEHR STUB’N, je tu super místo. Parkoviště bez poplatků pro několik aut, stolečky a lavičky, tráva a hlavně výhled na jezero. Je tu také občerstvení, které je otevřené asi od 10h do 19h, takže my už jsme je nestihli.

Ale jelikož jsem holka předvídavá a s bandou hladových krků dostatečně poučená, už nic nenechávám náhodě, tak mne ani zavřené občerstvení nezaskočí a vybalujeme řízky z domova :-D :-D :-D Ba neee, řízky nemáme, ty já na cesty nedělám. Máme jiné mňamky, šunčičku, sýrečky, ovoce a zeleninu, mňam. No jo jo taky vínečko a Tom si po cestě koupil nějaké speciální pivečko. Tak jsme se usídlili na lavičce, rozbalili svoje mňamky, nalili si po sklínce a vygooglili, jak je to v Rakousku s alkoholem na veřejnosti, jelikož po nás naši sousedi dost divně pokukovali.

První informace, že je v Rakousku tolerance alkoholu 0,5 nás sice trochu překvapila nicméně uklidnila, vydedukovali jsme, že když se smí jezdit „pod parou“, tak jim určitě nebude vadit nějaký ten turista ochutnávající místní specialitky :-D No ale raději mám vše zjištěno, tak pátráme dál a zjistili jsme, že jsou zde k popíjejícím na veřejnosti shovívaví :-D Tak oukej, pak ale nechápu ty naše „spolusídlící“.

Tom si raději pivo schovává, jelikož má strach, že na něj koukají proto, že mu závidí a jistojistě se po něm někdo vrhne. (Myšleno po pivu.) Když si nalil druhou sklínku, asi sousedi pochopili, že je zde alkohol v pohodě a začali tahat svoje zásoby. Což Toma vyloženě uklidnilo, myslím, že se o toho svého piváka bál víc, než si je ochoten připustit.

Tomova poznámka: „No jooo sklínku si zabalí, ale na půllitr si ani nevzdechne, to je teda manželka!“

Moje poznámka: „Taky si může příště balit každý sám!“

Pak už si užíváme krásný podvečer – v klidu bez dětí, v krásné přírodě u jezera s výhledem na Alpy a občas na druhé straně jezera projede vlak. No romantika, co vám budu po 15ti letech manželství vykládat…já za romantiku považuji už to, že nemám děti v závěsu 8-) Nejvíc si užíváme toho klidu a pohody.

Večerní pohoda

Ráno vstáváme a vyrážíme směrem k Ramsau am Dachstein. Cesta trvá asi 1,5 hodiny, musíme objet hory. Po cestě jsou krásné výhledy. No Alpy nikdy nezklamou, to se neokouká :lol: Z Ramsau vede cesta přímo k dolní stanici lanovky. Projíždíme mýtnou branou a stoupáme klikatou cestou nahoru. Tyhle cesty mi nedělají moc dobře, vždy se mi vybavují cesty obytňákem po strmých útesech na pobřeží Španělska, Francie, Itálie. Občas nás navigace dostala do pěkně prekérní situace. No ale o tom někdy příště ;-)

Cesta stoupá, svodidly tu dost šetřili, ale zato výhledy jsou dokonalé. Před námi se otevírá krása Alpských vrcholků, po cestě se pasou krávy. Nevím, jestli to patří k dokreslení zážitku pro turisty nebo zda zrovna někomu utekly. Ale zážitek to byl úžasný. Jedete po úzké silničce, a najednou na vás vykoukne kráva a pak další a další, pasou se všude kolem, chodí po silnici a vůbec je nevzrušuje, že tudy jezdí auta. Asi tu jsou zvyklé a neutekly, prostě si tu spásají tu svojí svěží alpskou travičku :-D

Cesta k Dachstein-Gletscher

Cesta k Dachstein-Gletscher

Parkujeme a jdeme k lanovce. Máme rezervaci na 12.30 hod, jelikož jsem nevěděla, jak se nám podaří přejet hranice, tak jsem nechala raději časovou rezervu. A také když jsem rezervovala, nevěděla jsem, jaké bude počasí. Říkala jsem si, že ráno může být horší viditelnost kvůli oblačnosti a že kolem poledne by mohlo být počasí nejlepší. Podařilo se nám vyjet lanovkou o 2 hodiny dříve.

lanovka Dachstein-Gletscher

Trefili jsme to výborně, jelikož byl nádherný jasný den a výhled byl naprosto dokonalý. Tohle se nedá popsat, to se musí zažít! Pokochali jsme se výhledy na všechny možné strany. Prošli po mostě k ledové jeskyni. Tady pozor!!! Na most musíte zaplatit vstup do ledové jeskyně, jinak se sem nedostanete. Koupit se dá i nahoře, ale nevím, jestli za stejnou cenu. My kupovali rovnou s jízdenkou na lanovku a komplet nás stálo 50€ za jednoho. Na konci mostu čeká super pohled, který si nikdo nenechá ujít a každý se tam chce vyfotit. Jsou to skleněné schody nikam Treppe ins Nichts. Přes ledovou jeskyni se vrátíte zpět na vrchol hory Dachstein-Gletscher. Jednám slovem NÁDHERA!!! 

lanovka na Dachstein-Gletscher

Dachstein-Gletscher

most Dachstein-Gletscher

most Dachstein-Gletscher

Treppe ins Nichts

ledová jeskyně

Nejsme sice klasičtí konzumenti turistických lákadel, ale občas nějakému volání neodoláme. Jelikož nejsme ani lezci ani kamzíci, ani nikterak sportovně nadaní, sem bychom se asi jinak než lanovkou nedostali. Na zdolání hory bychom potřebovali nějakou tu hodinku tréninku :) Ale i tací zde jsou, rozhodně jich nebylo málo.

Pak jsme se doslova nacpali v restauraci přímo na ledovci. Jednoznačně doporučuji. Jídlo bylo super dobré, obsluha moc příjemná. Ceny na české poměry trošku vyšší, ale v Rakousku jsou ceny v restauraci celkově vyšší než u nás. Takže to zase takový šok není. Každopádně porce byly velké, jídlo vážně výborné, my jsme si moc pochutnali. Pokud chcete tip, tak rozhodně doporučuji gulášovou polévku a vídeňský řízek, s pivem a vodou nás vyšlo na 800,- Kč. PS: Nejsme moc velcí jedlíci, dali jsme si od každého jednu porci a podělili se, ale i tak bylo toho až až.

Výhled na severní stranu Dachstein-Gletscher – spousta sněhu

Po výborném obídku jsme si užili ještě trochu kochání na vrcholu a pak už nás čekala cesta zpět. Lanovkou dolu. Autem z kopce, tentokrát už to takový adrenalin nebyl. Asi když se člověk podívá shora dolu, všechno se mu zdá snazší. To mám v životě stejně, když se ohlížím zpět, vždycky se mi zdá, že nám ten náš život tak nějak hezky v klidu plyne směrem, v který bych si dříve ani netroufala snít 8-)

Dole pod kopcem nás čekal průjezd mýtnou branou. Tak abych nezapomněla, tento úsek cesty je zpoplatněn. Myslím něco kolem 20€, jestli se nepletu. Ale pokud jedete lanovkou, nahoře, u vstupu do lanovky, si označíte lístek (ten dostanete, když projíždíte branou nahoru), máte průjezd volný.

Spousta lidí, kteří jsou v okolí ubytováni mají lanovku zdarma v rámci místní akce SommerCard. Ale o tom vám nic nepovím, jelikož my jsme tuto možnost nevyužili. Pokud se však hodláte v Rakousku ubytovat, určitě si o tom zjistěte více informací. Řekla bych, že tak 95% lidí u lanovky právě jelo na Sommer Card. Byli jsme tam trochu za exoty, kteří si platí lanovku :roll:

V plánu bylo ještě jednu noc zůstat někde u jezera. No, ale jelikož matka míní a děti mění a přesně dle mých předpokladů po nás zatoužil náš nejmenší poklad. Usoudil, že už táborování učinil zadost a žadonil, abychom se urychleně navrátili a přijeli ho vysvobodit, jelikož je prý moc smutný a stýská se mu.  Nedokázala jsem odolat, proto jsme vyrazili pomalu směrem k hranicím naší vlasti, které jsme ještě v podvečer překročili.

Ještě nás čekala cesta domu, takže asi 2 hodinky cesty. Nebylo by dobré děti v táboře rozptylovat před spaním, tak jsme Matyho vysvobodili až ráno. Tím končí samozřejmě vysněná dovolená. Tedy nevaření, neuklízení a nepéče o kohokoli se nekoná a já zase nastupuji svoji šichtu „matky-podnikatelky na plný úvazek“. Cestováni a vlastně celý náš způsob života si můžeme užívat díky našemu businessu, který jsme sami s manželem vybudovali – sami a od nuly. Společnou máme firmu a v ní máme každý svoji část, která nás naplňuje :) Sledujte můj web a někdy povím víc ;)

PS: dopadlo to relativně dobře, usmlouvala jsem „částečný úvazek“, Maty je spokojen i s tím, hlavně, že už ho nepošlu zpátky na tábor :lol:

Na závěr trocha informací a tipů:

Rozhodně nezapomeňte rezervovat lanovku zde: https://tickets.derdachstein.at/?language=en#/

A na vrcholku potvrdit lístek na mýtnou bránu 8-)

Informace o Sommer Card zde: https://www.schladming-dachstein.at/cs/léto/sommercard

Spoustu informací o okolí naleznete zde: https://www.schladming-dachstein.at/cs

Pokud jste zde také byli, napište vaše zkušenosti do komentáře pod článek, budu moc ráda, když se podělíte :-D

Děkuji a přeji příjemné cestovatelské zážitky

Petra