Kolik potřebujete měsíčně vydělat na pokrytí vašich výdajů a kolik potřebujete, abyste mohli opustit zaměstnání a vydat se vlastní cestou - Bonus 1 - Osobní finance

Kolik financí máte k dispozici do začátku podnikání? Budete investovat vlastní peníze nebo budete potřebovat cizí peníze?

Nutné je ujasnit si, jaké potřebujete zdroje (zdroje jsou peníze, ale také budovy, stroje, zařízení, výrobní materiál, zásoby, personál, dopravní prostředky, tedy vše, co budete ke svému podnikání potřebovat) a jak je získáte. Nějaké další speciální vybavení budete potřebovat?

Jaký je předpokládaný finanční rozpočet a počáteční rozpočet, s tím vám pomohou připravené tabulky, které naleznete v části Bonus 2 - Podnikatelské finance.

Jak stanovíte cenu, za kolik budete prodávat? Pomůckou mohou být tabulky níže Speciální bonus - Stanovení cen výrobků a služeb

Jaké je váš finanční cíl? Je reálné, že tyto peníze si podnikáním můžete zajistit?

S touto částí by vám hodně mohla pomoci tabulka osobních financí, kterou jste měli v bonusu 1 - Osobní finance. Je to v podstatě nyní váš odrazový můstek. Zatím nemáte (předpokládám) jiné zdroje než osobní peníze, které budete do podnikání vkládat. Proto jsme se na ně zaměřili. Pokud máte jiné prostředky, není třeba se touto částí zabývat. Přesto stále doporučuji mít dokonalý přehled a pořádek v osobních financích, je to předpoklad i dalšího finančního úspěchu. 

Na začátku každého podnikání vycházíme obvykle především z potřeb osobních. Je potřeba vědět, jak jste na tom s osobním rozpočtem, abyste dokázali spočítat, kolik potřebujete vydělat vaším podnikáním, aby pokrylo vaše náklady a ještě vydělalo. Bez znalosti osobního rozpočtu to není dost dobře možné reálně stanovit. 

Další důležitý fakt, proč je nutné znát osobní rozpočet je to, že bude pravděpodobně nutné financovat vaše podnikání. Možná půjde pouze o prvotní vstupní investici do podnikání. Nebo může jít o dlouhodobější podporu vašeho projektu, to záleží na vašem plánu, možnostech a na produktech, které budete nabízet a také na správně cenotvorbě.

Vidíte, vše souvisí se vším, je to takové uzavřené finanční kolečko. Musíte znát své finanční potřeby, abyste mohli správně stanovit cenu produktů a tím zase vydělali peníze, které potřebujete.

Pokud tedy chcete správně stanovit ceny a podnikatelský rozpočet, vraťte se k bonusu o osobních financích a zpracujte úkoly. Máte-li již hotové, chválím vás :)

Nyní si připravte vaši tabulku a zjistěte, kolik peněz potřebujete každý měsíc vydělat na svoje osobní potřeby. Pak ještě ideálně přidejte něco navíc, na svoje sny :) 

Prvním krokem při cenotvorbě by tedy mělo být stanovení nákladů.

Počáteční náklady

Nezapomeňte si do nákladů započítat i podíl investičních nákladů, které jste měli na začátku nebo někdy v průběhu podnikání. Jsou to vyšší částky na vybavení, vzdělávání a podobně, které jste museli jednorázově zaplatit, ale vracet se vám to bude až časem. Sami se rozhodněte, za jakou dlouho se vám mají vstupní náklady vrátit. Pokud to mají být třeba dva roky, každý měsíc si do fixních nákladů připočítáte 1/24 ze vstupních investic.

Fixní náklady jsou takové, které platíte každý měsíc, pravidelně, ať se děje, co se děje, ikdyž se nic neděje :) Obvykle zde bude nájem, energie, intenetové připojení, telefonní výdaje, zdravotní a sociální pojištění.
Tyto náklady se nemění (nebo pouze minimálně, např. 1x ročně). Jestli si chcete ze svého podnikání už vyplácet pravidelnou měsíční odměnu, přidejte si ji do kalkulací do fixních nákladů.

Variabilní náklady jsou naopak proměnlivé a mění se s počtem výrobků či služeb. Sem patří např. spotřeba materiálu, náklady na dopravu). Čím více budeme vyrábět, tím větší bude spotřeba. 

POZOR na drobné položky, které sice nemusí být patrné, ale ve vašem rozpočtu mohou tvořit nemalou částku. Např. balící potřeby při posílání výrobků poštou, nitě, jehly, knoflíky při šití, koření a přísady při vaření.

Celkové náklady jsou tedy součtem fixních a variabilních nákladů. 

Zde přichází do hry naše tabulka osobních financí. Je totiž potřeba započítat do výdajů také vaše osobní výdaje. Fixní jsou např hypotéka, nájem, energie. Variabilní zde budou výdaje za jídlo, na výlety a tak. To už znáte.

Určování ceny se řadí k nejobtížnějším marketingovým rozhodnutím. Ceny jsou pro zákazníka jedním z nejdůležitějších faktorů při nákupu – měly by odrážet hodnotu toho, jaké produkt přináší benefity, měly by být také správné pro váš typ zákazníků a v neposlední řadě musí dávat smysl v současných podnikatelských podmínkách.

Říká se, že všechno na světě má svou cenu. Dobří obchodníci v duchu tohoto hesla říkají, že vše lze prodat – záleží jen na ceně. Tvorba ceny se tak odehrává na střetu nabídky a poptávky.

Nejde jen o to, aby cena pokryla náklady spojené s výrobou produktu nebo poskytnutí služby a k tomu přinesla samozřejmě i nějaký zisk navíc.

1.    NA ZÁKLADĚ NÁKLADŮ
 Zmiňovala jsem tuto strategii stanovení cen výše. Vychází z kalkulace úplných nákladů na výrobu produktu či poskytnutí služby, k nimž se přičte žádoucí zisková přirážka (tzv. marže). Výhodou této cenové strategie je jednoduchost a přehlednost. Pravidla pro stanovení výše ceny jsou jasná, firma může kalkulovat s konkrétním ziskem z každého prodaného kusu výrobku.

Je nutné započítat veškeré náklady, které s produktem či službou souvisí. Ty jsou základem cenotvorby – přinejmenším v tom, že určují spodní hranici ceny, při které je výroba daného produktu ještě rentabilní, tedy zisková. Zároveň však nelze vazbu ceny na výši nákladů, které byly na výrobu určitého produktu vynaloženy, přeceňovat. Mnohdy s nimi cena výrobku souvisí jen velmi volně. Přímá souvislost mezi náklady a cenou v tržní ekonomice totiž nefunguje.

Hlavním vztahem je tu vztah nabídky a poptávky.

Problém cen příliš provázaných s náklady spočívá v tom, že jsou obrazem představ firmy o tom, kolik potřebuje z daného produktu získat. A příliš už se nezabývají tím, zda jsou zákazníci ochotni tyto ceny za daný produkt také zaplatit.

2. NA ZÁKLADĚ POPTÁVKY
 Základem úspěšného použití této metody je přesné zjištění názoru kupujícího na hodnotu nabízeného výrobku. Za základ ceny se považuje zákazníkem vnímaná hodnota výrobku.

3. NA ZÁKLADĚ KONKURENCE
 Cena se odvozuje od úrovně cen účtovaných konkurencí. Firma zjistí průměr konkurenčních cen, vyhodnotí přednosti a slabiny vlastního výrobku a cenu stanoví buď nad, nebo pod konkurenčním průměrem.

Při stanovení ceny je nejvhodnější uvedené přístupy kombinovat.

Stejně, jako může příliš nízká cena určitý typ zákazníků přilákat, jiný typ zákazníků může naopak odradit. Anebo, v lepším případě, k sobě přivést jen ty „správné“. Cena totiž představuje kromě zdroje zisku i marketingový nástroj. Jsou tu samozřejmě určité mantinely, v nichž se podnikatel pohybuje. Těmito mantinely jsou  na jedné straně minimální cena, za kterou je podnikatel ochoten vyrábět daný produkt či poskytovat danou službu, limitem z opačné strany je maximální cena, za niž je spotřebitel ochoten věc či službu koupit. V rámci tohoto rozmezí lze vhodně stanovenou cenou zacílit na zvolenou klientelu a „odfiltrovat“ tu méně žádoucí.

Ať už si ale vysníte jakékoli cenové cíle, budou vaše představy nakonec stejně vždy konfrontovány s tvrdou realitou trhu. Otázkou je, jaká je poptávka po daném produktu a jaká je v daném oboru konkurence. To všechno ovlivní, jak bude na nastavenou cenu reagovat zákazník.

1. HODNOTA PRO ZÁKAZNÍKA

Většina zákazníků se s vámi ráda podělí o svůj názor. Toho využijte, chce to jen klást správné otázky a umět naslouchat. Tvořit ceny na základě zisku není špatné a také se tato cenová strategie používá odjakživa. Vytváření cen na základě hodnot je ale ideální způsob pro tvorbu cen. Vyžaduje sofistikované interní dovednosti a systémy, což není pro mnoho firem jednoduché.

2. DŮVĚRA V SEBE A SVÉ PRODUKTY

Nemůžete mít důvěru ve své ceny, pokud nebudete mít důvěru v peněžní hodnotu svých produktů a služeb pro zákazníky. Abyste mohli mít důvěru ve vyjednávání, potřebujete mít důvěru v ceny. Ta se odvíjí od znalosti hodnoty vašich produktů a služeb, která souvisí se znalostí vašich zákazníků.

3. CENA OVLIVŇUJE ZISKY

Představa, že snížením ceny zvýšíte své příjmy, je mylná. Příjmy přicházejí, pokud firma dělá správně celou řadu kroků najednou.

4. DVOJÍ NABÍDKA

Efektivní strategie určování cen spočívá ve vytvoření dvojí nabídky. Ta musí pokrýt potřeby všech zákazníků – těch majetnějších i těch s menšími prostředky. Pokud zákazníci chtějí nižší ceny, uberte některé vlastnosti produktů nebo služby. Naopak musíte nabídnout služby či produkty pro náročné zákazníky, vyšší cena je pak přijatelná vzhledem k širší nabídce i možnostem zákazníků.

5. SLEVY

Využívání slev je zakořeněné ve většině organizací a podniků, přitom to nemusí být ta správná cesta pro cenovou politiku. Nízkou cenu jako konkurenční výhodu si mohou dovolit jen ti hráči na trhu, kteří mají již vybudovaný svůj okruh zákazníků. Slevy využívejte spíše jen jako krátkodobého nástroje pro podporu prodeje.

Tyto tabulky vám mohou pomoci při stanovení cen vašich konkrétních výrobků či služeb.

Svůj projekt můžete financovat buď z vlastních, nebo cizích zdrojů. Mezi nejčastěji využívané cizí zdroje patří bankovní úvěry, finanční leasing.

CIZÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ
Kontokorentní úvěr nebo povolený debetní zůstatek na běžném bankovním účtu patří k základním úvěrovým prostředkům firemního financování. Tento typ úvěrů slouží především k překlenutí přechodného nedostatku finančních prostředků. Princip tohoto úvěru spočívá v možnosti čerpat prostředky do výše určitého limitu, kdy může účet vykazovat záporný zůstatek. Tento zůstatek je omezen maximální výší a také časově.

Kontokorentní úvěr je určený na financování běžných provozních výdajů. Velkou výhodou je vysoká flexibilita tohoto úvěru, proto lze prostředky čerpat průběžně. Splatnost kontokorentu je krátkodobá a úroky jsou placeny pouze ze skutečně čerpané výše úvěru, většinou měsíčně nebo čtvrtletně.

Firemní úvěrové platební karty jsou ideální prostředek na nákupy pro potřeby firmy i pro úhradu nákladů během služební cesty.

Provozní úvěry pomohou pokrýt řadu oblastí spojených s každodenním provozem firmy. Použít je můžete na pořízení zásob a úhradu pohledávek. Mají krátkodobou splatnost do 1 roku.

Investiční úvěr slouží k financování hmotných, nehmotných i finančních investic podniku. Splatnost se nejčastěji pohybuje od 1 roku do 15 let. Banka může peněžní prostředky zasílat přímo dodavateli investice nebo na základě dodavatelských faktur, kupních smluv a jiných dokumentů může převádět peníze přímo na úvěr podnikatele.
Často se u této formy úvěru objevuje zajištění. Pokud to charakter investice umožňuje, stane se tato investice zajištěním úvěru. Také se jako zajištění uplatňují nejrůznější formy záruk, zástavní práva k nemovitostem i movitým věcem.

Hypoteční úvěr pro podnikatele je určen na financování investic do nemovitostí, nejčastěji na koupi, výstavbu nebo rekonstrukci nemovitosti. Vždy je tento úvěr zajištěn zástavním právem k nemovitosti. Doba splatnosti úvěru se pohybuje v rozmezí 5 až 20 let. Minimální i maximální výše úvěru se u jednotlivých bank liší, nejčastěji je min. výše hypotečního úvěru kolem 300 000 Kč a maximální výše úvěru bývá stanovena především hodnotou zastavené nemovitosti a schopností klienta splácet poskytnuté finance.

Bankovní záruka je kvalitní zajištění různých druhů závazků, které vyplývají z obchodních vztahů. Banka se zavazuje uhradit věřiteli sjednanou částku v případě, že klient svůj závazek nesplní. Tato bankovní záruka pomáhá zvýšit klientovi důvěryhodnost u obchodních partnerů a umožňuje mu získat v obchodních vztazích lepší podmínky.

Leasing je forma financování, kdy se pronajímatel a nájemce dohodnou na pronájmu předmětu leasingu na určitou dobu a za stanovenou odměnu pro pronajímatele. Předmětem leasingové smlouvy může být věc movitá i nemovitost. Jsou tři základní typy leasingu: finanční leasing, operativní leasing a zpětný leasing.

Factoring je financování, které spočívá v odkupu krátkodobých pohledávek před dobou jejich splatnosti. Při využití factoringu postoupí podnikatel na banku nebo factoringovou společnost své pohledávky za odběrateli.

Investor je investiční fond, banka, penzijní fond, pojišťovna nebo fyzická osoba, která vyhledává optimální způsob, jak zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky. Při rozhodování o volbě investice zvažuje investor míru rizika, likviditu a očekávanou výši výnosu.